Investiční výhled pro druhé pololetí 2022

 příprava na pravidelný audit

To vše jsem psal na konci roku 2021 a to jsme netušili že vypukne válka v Evropě, že inflaci zvýší ceny energií a komodit.

Válka na Ukrajině nebere konce a s ní spojená inflace, rostoucí úrokové míry a možné dopady na ekonomiku se podepisují na akciích. Americký index S&P 500 hlásil za duben nejhorší měsíční pokles (-8,8 %) od března 2020. Výsledky společností překvapují v součtu pozitivně, ale technologičtí giganti jako Amazon či Applezklamali. Západní Evropa (-1,2 %) na tom nebyla tak špatně, zato na středoevropský region (-10,4 %) více dopadá válka a závislost na ruských energiích. Americký FED zvýšil počátkem května úroky o 50 bazických bodů a ke stejnému zvýšení chce přikročit i na dalších dvou zasedáních. ECB by úroky mohla začít zvyšovat v červenci. Na korunové dluhopisy působí inflace, jež se v dubnu vyšplhala na 14,2 % a během 2. čtvrtletí dále poroste. ČNB v květnu zvýšila repo sazbu o 75 bodů na 5,75 %: její čerstvá prognóza doporučuje pro druhé čtvrtletí výrazný růst sazeb s následným poklesem. Bankovní rada ale zvolila méně drastické výkyvy v měnové politice, neboť očekává výrazné ochlazení tuzemské ekonomiky.

Události které hýbou trhem

EKONOMICE USA SE DAŘÍ - Ekonomika USA stále viditelně těží z velmi omezených vazeb na Rusko a samozřejmě také z boomu amerického energetického sektoru. Většina růstových ukazatelů zveřejněných v průběhu dubna zůstala silná. To se týká jak předstihových ukazatelů, tak i „tvrdých“ dat z maloobchodu a průmyslu. Roste také hlavní motor americké ekonomiky – spotřeba domácností.

ČESKÁ INFLACE NEZADRŽITELNĚ ROSTE - Domácí spotřebitelské ceny v březnu vzrostly o 12,7 %. Jedná se o nejrychlejší meziroční nárůst za posledních 24 let. Inflace tak překonala nejen prognózu ČNB, ale i očekávání analytiků. Inflaci táhly nahoru zejména ceny energií a potravin, na které měla zásadní dopad především válka na Ukrajině. Analytici přitom čekají, že inflace dále poroste, a to až k hodnotám PŘES 15 %.
 

EVROPA 
 

Nová data o HDP za 1. čtvrtletí ukázala, že ekonomika zůstala v černých růstových číslech i v 1. čtvrtletí 2022.

Růst to sice nebyl kdovíjak velký (+0,2 % q/q), ale vzhledem k problémům v průmyslu a vzhledem k růstu cen energií to bylo pozitivní překvapení. Z velkých ekonomik na tom byla v prvním čtvrtletí růstově nejhůře Itálie (–0,2 % q/q) a Francie (mezičtvrtletní stagnace), nejlépe pak Španělsko (+0,3 % q/q) a Německo (+0,2 % q/q).

Tvrdá data, která byla v EMU v průběhu dubna 2022 zveřejněna, byla spíše slabší, dále se však zlepšil trh práce. Předstihové indikátory, které se vinou ruské invaze na Ukrajinu v březnu zhoršily, se v dubnu nezlepšily.

Maloobchodní tržby po silném prosincovém poklesu (nakonec o 2,1 % m/m) v lednu i v únoru 2022 sice vzrostly, ale jen minimálním tempem (+0,2 % a +0,3 % m/m); jejich meziroční tempo růstu však zásluhou bazického efektu (v lednu 2021 poklesly tržby o 5 % m/m) dosáhlo v únoru 5 %. Důvodem, alespoň částečným, proč kumulativně tržby navzdory silným fundamentům (viz níže) v posledním půlroce nevzrostly, jistě byly rychle rostoucí spotřebitelské ceny, kterým růst nominálních mezd jednoduše nestačí.

Pro spotřebu domácností relevantní trh práce se v letošním roce dále zlepšuje. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti, která byla ještě počátkem roku 2021 na úrovni 8,2 %, klesla v úvodu roku 2022 pod hranici 7 %: v únoru 2022 se dostala dokonce na nejnižší hodnotu v historii EMU, na 6,8 % (březnová data budou zveřejněna až 3. května). Nejnižší z velkých zemí je nezaměstnanost samozřejmě v Německu (3,1 %), nejvyšší ve Španělsku (12,6 %, ovšem i to je výrazně níž než 15,7 % v únoru 2021). Růst nákladů práce zůstává prozatím (a na rozdíl od USA nebo našeho regionu) velmi nízký – ve 4. čtvrtletí 2021 vzrostly nominální hodinové náklady práce v eurozóně o necelá dvě procenta. Jak dlouho ale tváří v tvář vysoké inflaci vydrží takto inertní, je otázka, na kterou by si měla po zevrubní analýze odpovědět především ECB.

Průmyslová produkce po dvou silných měsících konce minulého roku (+2,5 % m/m v listopadu a +1,5 % m/m v prosinci) v prvních dvou letošních měsících prakticky stagnovala. V lednu totiž poklesla o 0,7 % m/m, v únoru pak o stejných 0,7 % m/m vzrostla. Meziroční tempo růstu dosáhlo v únoru pouhých 2 %.
 

USA

Silný růst tržeb je výsledkem stále extrémně volné měnové a fiskální politiky, ale i dále se zlepšujícího trhu práce. V březnu totiž míra nezaměstnanosti dosáhla hodnot (3,6 %) z konce roku 2019 (3,5 %) a trh práce tudíž stavu plné zaměstnanosti. Klesly i další sledované míry nezaměstnanosti – míra U6 (zahrnující kromě nezaměstnaných i ty, kteří pracují méně, než by chtěli, a ty, kteří hledání práce vzdali kvůli absenci naděje, že nějakou najdou), která byla ještě koncem minulého roku skoro 12 %, klesla v březnu 2022 na 6,9 % (prosinec 2019: 6,7 %). Na „tokových“ datech z trhu práce pozorujeme stabilizovanou situaci. U prvních žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl v dubnu 2022 týdenní průměr pod 180 tis., u pokračujících žádostí jsme v polovině března 2022 zaznamenali pokles na 1,5 milionu. Růst nominální mzdy je nadále vysoký – v posledních 6 měsících do března 2022 se nominální hodinová mzda v USA zvýšila o 2,6 %, meziročně pak o 5,6 %. Vzhledem k napjatému trhu práce a silnému sebevědomí zaměstnanců (v únoru dosáhl počet lidí dobrovolně opouštějících zaměstnání historicky téměř maximální hodnoty 4,4 mil.) to není překvapením a lze čekat, že růst mezd dále zrychlí.

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby po silných třech měsících (listopad: +3,2 % m/m, prosinec: +1,2 % m/m, leden: +1,5 % m/m) v únoru 2022 poprvé od září minulého roku poklesly, a to nejvyšším tempem (–1,7 % po revizích) od dubna 2020. Po vyloučení volatilní kategorie letadel a kategorie vojenské techniky, tj. poté, co objednávky skutečně představují proxy pro fixní investice většiny firem, je obrázek lepší: v únoru první, navíc velmi malý (–0,3 % m/m), pokles od února 2021. A v meziročním vyjádření byly oproti únoru 2021 takto definované jádrové objednávky koncem únoru 2022 vyšší o 11 %. Předběžná březnová data, zveřejněná 26. dubna ukázala růst o 0,8 % m/m u celkových a o rovné procento u jádrových objednávek; meziroční tempo růstu zpomalilo, ale stále zůstalo nad 10 %. Není divu, že se objednávkám daří – průmyslová produkce se silným růstem v každém z prvních tří měsíců (+1 % m/m v lednu, +0,9 % m/m v únoru i v březnu) dostala v březnu na meziroční tempo růstu 5,5 %.

AKCIOVÉ TRHY 

Akciovým trhům se v měsíci dubnu nedařilo. Naplno se zhmotnila opatrnost investorů ohledně pokračující války na Ukrajině, zpomalujících se ekonomik, růstu nákladů a očekávaných zvyšování úrokových sazeb. Nejvíce tak ztrácely růstové akcie, jež jsou výrazněji citlivější na změnu úrokových sazeb. Také některé hospodářské výsledky za první čtvrtletí zůstaly za očekáváním analytiků (např. společnosti Netflix). Obecně se však společnostem v prvních třech měsících hospodářsky dařilo, i když pozitivní překvapení již nebyla tak výrazná jako v uplynulých obdobích. Nejlepší výsledky vykázaly sektory těžařský, průmyslu a zdravotnictví. Promítnutí do cen akcií bylo nejhorší pro sektor kin a zábavy (meziměsíčně celý index –30 %), kdy se lidé vrací do sálů kin jen velice pozvolna. Nejlépe se vedlo segmentu domácího nábytku (index +13,7 %). Americký index S&P 500 tak meziměsíčně souhrnně ztratil 8,8 %. Lépe se vedlo „hodnotovému“ regionu vyspělé Evropy (index DJ STOXX 600 –1,2 %). Akcie západoevropských společností si prošly výraznější korekcí již v únoru a březnu, přičemž zároveň rétorika Evropské centrální banky není tak restriktivní jako v případě amerického FEDu. V rámci evropských firem se nejhůře vedlo finančnímu a nemovitostnímu sektoru, nejlépe energetickému a zdravotnickému.

Středoevropské akciové trhy v měsíci dubnu ztrácely (index CECEEUR –10,4 %). Akcie byly tlačeny dolů negativním globálním sentimentem ruku v ruce se zhoršující se hospodářskou aktivitou a růstem inflace/ nákladů.  Zisky si připsaly především společnosti z energetického sektoru jako český ČEZ (8,1 %), polská PGE (+8,3 %) a maďarský MOL (+4,4 %), těžící z vysokých cen silové elektřiny, resp. ropy a plynu. Obecně silně zastoupený bankovní sektor ztrácel. Investoři se i přes výrazně rostoucí úrokové sazby obávají spíše ekonomického ochlazení s následným růstem odpisu nesplacených úvěrů a poptávky po úvěrech.

Akcie na rozvíjejících se trzích klesly i čtvrtý měsíc v tomto roce, když souhrnný index MSCI Emerging Markets USD ztratil citelných 5,75 %. Negativní sentiment pramenil především ze třech důvodů: utahování měnové politiky v USA (a s tím související silný dolar), válka na Ukrajině a obavy o udržitelnost ekonomického růstu v Číně. Asijská velmoc nadále bojuje s dosud největšími nárůsty nakažených COVID-19, například Shanghai je v uzavírce (lockdown) již od konce března. Dopady na dodavatelské řetězce a hospodářský růst tak zůstávají nejisté a jsou revidovány směrem dolů. Čínské akcie reagovaly poklesem o téměř 5 % (index CSI 300). Nedařilo se ani akciím v Koreji či Taiwanu, hlavně díky poklesu producentů čipů. Předchozí zisky korigovala i Latinská Amerika. Investoři reagovali na nižší očekávanou poptávku po komoditách, především ze strany Číny. Dobrých výsledků dosáhly naopak turecké akcie, které připsaly přes 13 % (v EUR).

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ

Následný vývoj akciových trhů je nadále z krátkodobého hlediska nejistý. Scénářů dalšího vývoje situace na Ukrajině je mnoho, stejně tak možných dopadů na akciové trhy. Dále tak bude záležet na tom, kdy dojde k ukončení bojů a finální dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou. Dopady na ekonomické vazby mezi Evropou, Ukrajinou a Ruskem budou značné, což poskytne příležitosti pro mnohé společnosti. Negativních dopadů však budeme také svědky, primárně na straně dodavatelských řetězců, vysokých cen komodit a jiných exportních a importních omezeních. Západní svět si uvědomil rizikovost autoritářských režimů, na jehož základech bude postupem času docházet k orientaci na větší lokálnost výroby. Z těchto důvodů jsme pozitivní na západoevropské akciové trhy, které se navíc obchodují na zajímavých hodnotových ukazatelích. Krátkodobě však budou akcie pod tlakem z důvodu očekávaného ekonomického útlumu, rostoucích úrokových sazeb, vyšších nákladů a slábnoucího spotřebitele. Avšak i tentokrát věříme, že po slabším období nakonec vyjdou ekonomiky, domácnosti i akciové trhy silnější a zdravější než tomu bylo v minulosti.

Mnoho akcií spadlo bezdůvodně pod své vnitřní hodnoty a tak preferujeme aktivní výběr akcií před pasivním zainvestováním. Domácnosti si v průběhu dvou let vytvořily solidní úspory, ty se však budou v následujících měsících tenčit na úkor rostoucích cen komodit, energií, potravin a jiného zboží. Dopady na jednotlivé ekonomiky a společností budou individuální. Lépe by si tak mohla vést, od Evropy, vzdálenější americká ekonomika. Evropa naopak může ve střednědobém horizontu nedávného „sjednocení“ svých občanů a politiků, přičemž zároveň bude docházet k novým potřebným investicím v mnoha sektorech. Z toho bude těžit také region střední Evropy, který je stále co se týká výrobní nákladů levným regionem, s velice šikovným lidským kapitálem a evropskými institucemi.

Jak investovat v roce 2022

Jak už jsem napsal, mělo by to být hlavně na základě dobrého investičního plánu. Nenakupujte investice jako hrušky na trhu podle toho, co Vám zrovna někdo nabízí. Nepodléhejte svodům prodejců, kteří Vám nabízí kouzelná a garantovaná řešení, ani lákavým nabídkám Vašeho bankéře, který myslí hlavně na plnění svého obchodního plánu. Dejte díky plánu svým investicím nějakou logiku, vycházejte z předem definované strategie a v čase jí aktualizujte a laďte.

Máme dlouhodobé postupy jak tyto situace zvládat, prostředky rozděleny do krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých horizontů, máme prostředky k okamžité likviditě v rezervě.
Nakupujeme nebo rebalancujeme portfolia při poklesu akciových trhů o -10%, -20%, 30% atd.

Pokud nechcete být na investiční a majetkové plánování sami, jsme tu pro Vás a opět Vás o tom přesvědčíme při naší další pravidelné schůzce nad auditem Vašeho portfolia. V průběhu června a července Vás budeme kontaktovat.

Těšíme se na Vás
Přeji pěkný začátek léta.